Dvojčata (3. díl)

20. srpna 2008 v 18:20 | Nerminka a Quiquillka ♥♥♥ |  Dvojčata
Kiro:
"Tak dobře, já jsem taky pro," ukončil jsem naší debatu. Vyšli jsme tedy ven ze Shinova pokoje, kam jsme se všichni statečně schovali před úklidem, do obýváku a zároveň takové chodby. Luminor seděl na křesle a byl už převlečený a Debrecína právě končila s úklidem. Strify chtěl začít mluvit, když v tom někdo zaklepal. Šel jsem otevřít, protože jsem byl nejblíž dveřím.

Do pokoje vtrhla Luminorova máti. Alespoň tedy myslím, že to byla ona, protože vypadala stejně jako ta dáma z jeho rodinných fotografií. Začala žvatlat něco o tom, že už je co by 1028 talířů rozbil před půlnocí, tudíž už musí dcerunka do postýlky.
Věděl jsem, že by se Debrecíny měl někdo zastat - pokud to tedy chceme udělat tak, jak jsme se dohodli. Ale nikdo se k tomu neměl. Ale mezi námi přece je jeden, kdo udělá vše pro to, aby získal srdce dámy, dokonce někdy i zaplatí. Yu naštěstí nezklamal.
Přešel k Lumčově matce a položil jí ruku na rameno. Pak jí pozval na chodbu, že jí ukáže hasící přístroje. Nejprve chtěla protestovat, ale pak si uvědomila naší početní převahu a tak se radši nechala Yuem odvést.
"Lumi, ty jdi taky," řekl Strify.
"A Debri, ty taky. A vrať se se svými věcmi," dodal Shin.
"Cože?" zeptala se obě dvojčata zároveň.
"No, domluvili jsme se, že se Luminor zachová statečně a přestěhuje se ke svojí matce a ty sem," sdělil jsem Debrecíně naše plány.
"Já jsem se taky domluvil?" podivil se Luminor.
"Dejme tomu," odvětil Shin, a tak Luminor odskákal k sobě do pokoje, přičemž si potleskával do rytmu a povzbuzoval se: "Rychle, rychle!" a za chvíli se vrátil se sbaleným kufrem a vzlykal. Šel ke mně, položil mi ruku na rameno a hluboce procítěně pronesl: "Magmaséle, miluju vás, ale Don Quichotte musí jít dál" pak se zase rozeštkal a přešel až ke dveřím. Tam zakroutil hlavou a počal se svíjet smíchy. Debrecína mu otevřela dveře a pak s ním odešla.
"Tak co, už je docela pozdě, počkáme na ně?" zeptal jsem se Strifyho a Shina.
"Já bych počkal," odpověděl Strify a Shin se přidal. A tak jsme čekali. Dvě hodiny ale nikdo nešel.
"Že by je tam ta babka tak dlouho zdržela?" vyslovil jsem nahlas to, co si asi mysleli všichni.
"Jako chvilku asi jo, ale myslel jsem, že si s ní Yu poradí,"dořekl naše myšlenky Strify. Shin na to jen hlasitě zívl.
"Já na ně kašlu, jdu spát." dodal, a šel do koupelny.
"Protiva, taky hned všechno vzdá," rýpl jsem si do něj.
"Kromě bicích!" odpověděla koupelna.
Nakonec jsme se dohodli se Strifym, že se půjdeme podívat k Luminorovi. Potichu jsme se vplížili dovnitř, ale viděli jsme jen Lumiho matku jak svého syna učí skládat ponožky a přitom mu vypráví o historii hovnocuců, a tak jsme na sebe radši ani neupozorňovali a vrátili se k nám. Po Yuovi a Debrecíně se ale slehla zem.
Autor: Mijuluna
Betaread: Nerminka

→ Čtvrtý díl ←

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama