Miluji (3. díl)

24. srpna 2008 v 23:09 | Nerminka a Quiquillka ♥♥♥ |  Miluji
"Máte nějaké dotazy k našemu milému hostu?" zaculil se Yosuke, který byl do Mikoto, už od prvního pohledu, blázen. Ale ona očividně, neměla zájem o něj...
Kiro jako zdejší "vlezdoprdelka" se okamžitě přihlásil..., i když nejdříve trochu váhal. (Udělal to nejspíš jen proto, aby si vyžehlil pozdní příchod)
"Ano, Kiroušku..." řekla Mikoto a všichni, kromě Yosukeho, který byl zelený závistí, se začali lámat smíchy.

"Je vám tu snad něco k smíchu?!" osopil se Yosuke...
"Nechám vás všechny dělat kliky, jasný?!" v tu ránu všichni utichli.
Yosuke neuvěřitelně žárlil na Kira. Ze samé zoufalosti z něj nakonec vypadlo: "Hm… Kiro, rozmyslel jsem si to, jsi sice vzorný žák, ale k Mikoto tě nepustím, ještě by se ti něco stalo... Potřebuje někoho, kdo není takový zakrslý párátko, jako ty..., třeba mě. A k tomu příchodu... zapomeneme na to," a odstrčil Kira do vytlemenýho davu za ním, aby si mohl stoupnout na jeho místo k Mikoto. Ta, když slyšela Yosukeho slova, posmutněla. Tak místo krásnýho, mladýho kluka, dostanu plešatýho, starýho ochechulu... mno, tak to je super! S nim vytřu podlahu! A Kiro v duchu jásal...

Po vyčerpávající přednášce, šli všichni do šatny. Všichni, až na zelenookého chlapce, který byl až moc vyčerpaný na to, aby vstal. Mikoto, jako jediná nevyčerpaná, si toho samozřejmě všimla.
"No tak Kiro... už jsem u tebe, nic se ti nestane..." pravila, klekla k němu a políbila ho na tvář.
"Ale... Mikoto-san... já miluji vašeho syna a... jste... jste na mě až příliš... stará..." šeptl Kiro a rozběhl se pln energie do šatny. Mikoto se žalem skolila na zem.

"Tak co, Yu? Už to zvládneš správně?!" zaječel papiňákovitým způsobem Strify a už měl nervy na krajíčku.
"Pokusím se... ale, když... Kiro tu není... asi kvůli tomu mi to nejde... asi vážně odejdu," řekl a sklopil pohled k zemi. Vtom Shin vybouchl.
"Tak hele ty namyšlená nádhero! Tos po*ral! Už mě přestaň s*át! Pořád říkáš, že půjdeš, pak zase, že ne a teď zas tohle! Tak už konečně řekni, co uděláš!" všechny Shinova reakce velmi zaskočila. Při slovech "namyšlená nádhera" udeřil na hřebíček a Yu se dopálil.
"Tak já ti něco povim..."

"
Tak Yu měl přeci jen pravdu, ale teď to bude špatný. To bude špatný...! Jeho máma po mě jede..., ale jak to?Co jsem udělal? Vždyť jsem o dobrejch 20 let mladší, ještě k tomu na kluky a ona si dělá naděje?" posmutněl Kiro.
"Jak to asi klukům jde?" pomyslel si, když zalézal do sprchy. "Doufám, že mě tu ta úchylná matka mýho kluka nenajde."

"Tak já ti něco povím! Kdo je u tebe namyšlená nádhera, ty blondýno pod semaforem?! Co ty vlastně u těch bubnů děláš?! Vždyť si k tomu ani sednout neumíš! Pche a ten tvůj styl! To i Luminor je hezčí! Ocucáš každou holku kterou potkáš! A je ti jedno ČÍ to je holka! Ještě, že už chodim s Kirem! Toho mi snad nepřebereš!" zařval Yu a stavěl se do bojový pozice.
"Jakobys byl jinej!"ušklíbl se Strify. Shina to docela dost urazilo.
"Tak hele, žádná blondýna nejsem a teď sis o to řekl! Buď jdu já a nebo ty! Tak pánové a teď si vyberte!" Strifymu vrhlkly slzy do očí a spadl na zem.
"Strify!" vykřikli Yu i Shin najednou a běželi k němu. Jako první si toho všiml Shin a začal dělat ksichty, které vám už od prvního pohledu řeknou: "Starej se o sebe!"
"Kluci... takhle to dál nejde..." řekl vyčerpaně Strify.

"Tak a teď rychle za nima! Brr tady je, ale zima! Hehe, to abych už byl doma v postýlce u maminky, která mi uvaří čajííííííček... a pak přijde Yu a bude pusiiiiiinka..." drkotalo Kirovi hlavou.

Zabalenej do bundy a kimona pod ní, vyrazil do zkoušecí haly. To, co viděl se vyskytne jen jednou za život.

"Tak ty se snad chceš už rvát taky?!" zeptal se přišklebeně Yu. Jak to Shin slyšel, zavířil vzduchem a "slušně" odpověděl za Strifyho.
"Tak ty do toho chceš zamotat ještě Strifyho jo? No a to si říkáš kámoš?! Ty se do ničeho motat nebudeš!" Shin řval na celou zkušebnu.
"Pánové! Jestli toho nenecháte, rozpadne se kapela a co pak ty tisíce fanoušků? To budou nešťastný jen kvůli tomu, že jste se pohádali?" Vrazil se do dialogu Luminor. Ve zkušebně nastalo hrobové ticho. Všichni byli jako omámení…
autor: Backy
betaread: Nerminka

→ Čtvrtý díl ←

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama