Double slash (8. díl)

16. září 2008 v 16:00 | Nerminka a Quiquillka ♥♥♥ |  Double slash
Kiro:
"Hej!" ozvala se smrt.
"Jéé, sorry," zazubil jsem se, pořád se zavřenejma očima, "podal bys mi sím ručník?"

"Jo, no," odpověděl Yu a vrazil mi do ruky osušku. Utřel jsem si oči.
"Ehm..." poznamenal jsem a zabalil se do ručníku. Co na mě tak to... čumíš?"
"Tak. Jsem tě chtěl vidět."
"Ty chlíííváku!"
"No sorry, no," ušklíbl se Yu. Teď mě tak napadlo, co dělám já s Yuem ve sprše? Čekáme, až jednomu upadne mejdlo... Nejapnej pokus o humor, že jo? Já vím.
"Ještě řekni, že se přede mnou stydíš," řekl Yu.
"No stydím, no!"
"Vole. Jsme oba kluci, ne?"
"No."
"Pokud se teda nebojíš, že uvidím, jak ti stojí... Promiň."
"To bylo fakt trapný, Yuíne."
"Díky."
"Rádo se stalo. A teď už můžeš jít."
Yu se konečně uklidil. Teda to je ale úchyl... Že jo, že je? No je, no. Vylezl jsem z vany, oblíkl si pyžamo, vyčistil zuby a hurá do postele. Mám na mysli svojí, vy čuňata!
Tak jsem si vlez do postele a jal se usnout. Yu i Strify už dávno leželi, každej ve svý posteli, no, na co vy hned nemyslíte, a nejspíš spali. Chtěl jsem taky usnout, no ale nějak mi to nedalo, pořád jsem musel přemejšlet o sobě a o Yuovi. By mě zajímalo, jestli mě fakt chce... Jacháá, to je ale hlína, že jsme oba na kluky, nebo přinejmenším mírně obojetný... Ale! To žádná hlína není, vlastně. Sakra, sakra! Hm... Ale když on je Yu takovej hezkej. Jsem prase. No to je fuk. Ale on fakt je... Prostě je to kus chlapa, muhaha (šílený psychopatický smích).
Tak jsem se převaloval v posteli a najednou se mi vůbec nechtělo spát. Pomalu a potichu jsem vylezl z postele a zamířil k Yuovi. Mimochodem vážně nechápu, proč nás kvůli tomu malování nacpali všechny do jednoho pokoje. Strify mohl spát třeba na záchodě... No nic. Naklonil jsem se nad Yua. Spal na zádech a spokojeně se usmíval. Ááá, bože, vypadal přenádherně, nenamalovanej a rozcuchanej, to byste nevěřili, ale i Yu umí bejt roztomilej. Pochopitelně, jenom když o tom neví. Chvíli jsem ho pozoroval a čím dál víc se mi líbil. Jé, já jsem ale úchyl. No jo, vždyť už toho nechám, furt. Nahnul jsem se přímo nad jeho obličej, takže jsem mu dejchal na tvář a sám cítil jeho dech, klidnej, vyrovnanej. Sehnul jsem se ještě trochu víc, že jsme se ze strany dotýkali nosama. Zní to trochu debilně, to uznávám, ale ještě kousek... Pár milimetříčků... A už sem ho líbal.
Trvalo to pěkně dlouho, a ke konci už se aktivně zapojil i on, nejspíš jsem ho tím přepadením probudil. Šípkový Růžen.... Sorry. Když jsme se odlepili, slastně otevřel oči a pozoroval mě a já jeho. Chvíli jsme tak na sebe civěli, a potom se Yu podíval někam jinam, ke Strifyho posteli. Otočil jsem se tam taky. Na posteli tam seděl Strify a s pootevřenou pusou nás pozoroval.
autor: Letty94
betaread: Nerminka

→ Devátý díl ←

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 swanheart swanheart | Web | 17. září 2008 v 17:43 | Reagovat

wow to je uplne krasne!!!!daleeeeej

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama