Dvojčata (15. díl)

26. září 2008 v 13:52 | Nerminka a Quiquillka ♥♥♥ |  Dvojčata
Yu:
Úplně mě omylo, když mi to řekla. A to jsem si vážně myslel, že k ničemu většímu, než mazlení, nedošlo! Ani jsem nestihl říct, že to dítě nechci - rozhodně ne teď a už vůbec s ní, když v tom k nám vtrhl Luminor a začal mě mydlit vším, co mu přišlo pod ruku.

Pár jsem jich schytal, ale pak jsem ukořistil polštář, který to dostal za mě. Nikdy bych do něj ale neřekl, že bude schopnej, poslouchat za dveřma (do Luminora, ne do polštáře). Naštěstí nás brzo roztrhl Shin, a Debrecína to pak všem řekla. Kiro se Shinem nám začali gratulovat a Strify se raději zdržel komentářů. Luminor vypadal smířlivěji, ale najednou škubl židlí a hodil jí po mě. Včas jsem uskočil, ale když jsem se narovnal, všiml jsem si, že má Shin zakrvácený obličej.
"Nemůžeš dávat pozor, sakra?" nadával a strčil do Luminora.
"Promiň no, já..."
"Shine! Teče ti krev!" jekl Kiro. Shin si dal ruku k čelu a podíval se na ní. Byla od krve (překvapivě).
"No vidíš ty žárlivý hovadí, co jsi udělal! Teče hodně?"
"No docela jo, to víš, spánek..."
"Jak docela?"
"No, jako že máš červenou půlku xich...ehm. obličeje."
"A do prkýnka. Tak mě prosím omluvte, si to jdu umejt." A chvatně se otočil. Debrecína ale přicupitala za ním.
"Jenom opláchnout? Nic víc? To nestačí! Musíš na pohotovost!" řekla v záchvatu mateřského pudu. Ach jo, a s tímhle mám já teď žít až do skonání? To už si fakt radši hodím mašli.
"To snad nebude potřeba, to přestane, ne?"
"Ne! Když mi bylo 10, taky se mi to stalo a měla jsem 3 stehy." Pak se otočila na nás: "No tak, kluci, dělejte přece něco!"
"A co?"
"Zavolejte taxíka!"
"No jo, už jdu..." ujal se telefonu Kiro a cosi pak anglicky drmolil. Debrecína zatím pomáhala s ošetřováním.
"Proč vlastně taxíka a ne sanitku?" podivil se Luminor.
"To už je teď fuk. (protože taxík je dražší) Ale budou tam jen 4 místa," řekl Kiro, který právě dotelefonoval.
"Kdo tady zůstane?"
"Debrecína a Yu," odpověděl bleskově Shin.
"Ne..."
"Ale ano, Luminore! Možná, že kdybys neodposlouchával, tak by se to nestalo! (Boule, ne dítě. Na to už je moc pozdě.) Vždyť si o tom ani nestihli promluvit!" Luminorovi sklaplo. O chvíli později už Kikinovi zazvonil mobil - taxík byl tu.
Debrecína:
Poté, co nás bratr tak neomaleně vyrušil, a co se stal Shinovi, ten úraz, jsme měli konečně chvilku pro sebe.
"Tak co, broučku? Co tomu říkáš?" špitla jsem mu do ucha. Bylo vidět, jak je v rozpacích, nevěděl, co má říct. Byl tak roztomilý!
"No, já...věř mi, to jsem nečekal. Ale musím říct, že..."
"Jsi rád?"
"Ano, ale zároveň... pochop mě, mám celý život před sebou! Dítě bych chtěl, ale ne... ne teď." Muselo pro něj být těžké, říct to. Ale já ho chápu.
"A kdy asi bys ho chtěl?"
"No...tak... za 10 let?"
"Dobře, žádný problém, hned to zařídím. Nechápavě se na mě podíval.
"Jak to, žádný problém? Mě to teda trochu problematický přijde."
"A mě ne. Víš co, zůstaň tady, já se jdu projít po městě. A všechno zařídím."
"Počkej... ty ses zbláznila! Vždyť jsme v Japonsku!"
"Prosím tě nevyšiluj. Dočkej času a uvidíš, já se umím postarat," zamávala jsem mu a odhopsala ven. Nestihl nic říct. Ale ať se nebojí, říkal že chce děcko za 10 let, tak ho má mít. Však já přijdu na to, jak to jednoduše zařídit. Přemítala jsem a loudala se městem. Šla jsem kolem kina, hotelu ◘◘ a vůbec všeho, co mi Yua připomínalo. Najednou se ráz okolí úplně změnil. Domy ubyly, silnice se někam stočila a já šla polem, pořád někam do kopce...
autor: Mijuluna
betaread: Nerminka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 swanheart swanheart | Web | 26. září 2008 v 21:20 | Reagovat

omg..daleeeeej..je to super!

2 Black-Engel... Black-Engel... | Web | 27. prosince 2008 v 22:57 | Reagovat

honem dal..xD....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama